2. Vila Tugendhat - rekonstrukce

01. Vila Tugendhat – Pohled ze zahrady (foto 22. června 2010)

Fotografie zachycuje stav před zahájením obnovy fasád. Jsou na ní patrné trhliny (např. odtržení atiky), poškození omítky i znehodnocení povrchu omítek druhotnými nátěry.

02. Vila Tugendhat – Pohled ze zahrady na jižní nároží (foto 2. srpna 2011)

Dochované historické omítky jsou očištěny. Atika nad 2.NP, na které se zkoušela zvolená technologie obnovy, je po celkovém přetažení novou omítkovou vrstvou opatřena prvním vápenným nátěrem.

Nepůvodní výplně oken obytného prostoru osazené při opravě v letech 1981 – 1985 jsou odstraněny, aby bylo možno restaurovat originální kovové rámy. Zahradní terasy před vilou jsou zachyceny ve fázi hrubé stavby.

03. Vila Tugendhat – Pohled ze zahrady (foto 1. listopadu 2011)

Opravené omítky fasád se opatřují vápennými nátěry. Okna obytného prostoru jsou osazena kopiemi původních (nedělených) výplní

Na terasách byly obnoveny zídky z lomového kamene, které barevností i skladbou odpovídají původnímu stavu doloženému fotografickou dokumentací a nálezy kamenů z rozvalených originálních zídek.

04. Vila Tugendhat – Pohled na vstup z Černopolní ulice (foto 7. července 2010)

Originální výplně z pískovaného ohýbaného skla byly zničeny za 2. světové války. Při opravě v letech 1981 – 1985 byly nahrazeny děleným plexisklem, protože vhodnější řešení nebyla dostupná. Ilustrace zachycuje i stav fasád před obnovou.

05. Vila Tugendhat – Pohled z terasy 2.NP na dveře vstupu z chodby mezi pokojem Grety Tugendhat a ložnicí dětí (foto 14. června 2011)

Dobře patrné je poškození omítek způsobené dilatačními pohyby atiky.

Omítky jsou očištěny od druhotných povrchových vrstev na nejstarší povrchovou úpravu.

Kolem dveří jsou patrny stopy četných vzorků čištění a retušování omítek, které byly na tomto místě prováděny.

06. Vila Tugendhat – Pohled ze střechy na jihovýchodní fasádu garáže (foto 28. června 2011)

Vidět je poškození atiky a část vzorků nové povrchové úpravy fasád, která kombinuje dva přístupy – presentaci původních očištěných omítek + vápenné nátěry v dobře zachovalých partiích a přetažení novou omítkovou vrstvou (při zachování originálu) + vápenné nátěry pro poškozená nebo namáhaná místa.

07. Vila Tugendhat – Detail vzorku čištění původních omítek na terase 2.NP (foto 9. srpna 2011)

Základním principem obnovy je snaha o zachování historického originálu. Bylo třeba najít technologii umožňující sejmutí nevhodných druhotných nátěrů bez poškození nejen omítek, ale i jejich originálního nátěru.

Čištění probíhalo restaurátorským způsobem a kritériem výběru vhodné technologie byla nejen věcná úspěšnost, ale i časové a finanční nároky provádění. Po řadě zkoušek bylo jako nejvhodnější zvoleno odstraňování nežádoucích vrstev mikrokladivy.

Vzorek dokládá, že i při velmi vysoce kvalifikovaném restaurátorském čištění znamená důsledné odkrytí původní vrstvy její poškození. Požadavkem tedy nebylo „důkladné vyčištění" ale pouze takové, které umožní bezpečné provedení nového povrchu.

08. Vila Tugendhat – Detail nároží pokoje paní na terase 2NP (foto 22. června 2010)

Jedna z fyzických zkoušek možností čištění omítek

09. Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 22. června 2010)

Konstrukce venkovního schodiště do zahrady je tvořena lomenou železobetonovou deskou nesenou vnitřními ocelovými sloupy. Stěny jsou tvořeny nenosnými vyzdívkami. V důsledku vadné kanalizace došlo k podmáčení základů sloupů a následným statickým poruchám.

Nosné sloupy se odklonily od svislé osy, vyzdívky popraskaly a jejich plocha se zbortila. Omítky byly poškozeny i druhotným prolomením a opětným zazděním okna.

10. Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 22. června 2010)

Pro statické zajištění schodiště bylo navrženo podchycení základů sloupů kopanými studnami. Realizace studní vyžadovala z prostorových důvodů vybourání vyzdívek (s ponecháním originální nosné konstrukce).

Navržený postup zásadně odmítla zahraniční část mezinárodního poradního sboru (THICOM) vytvořeného statutárním městem Brnem. Důvodem byl požadavek fyzického zachování dochovaných původních omítek.

11. Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 8. října 2010)

Protože se nepodařilo najít způsob, který by zachování vyzdívek na místě umožnil, rozhodla se Rada města Brna realizovat navržené (a českými orgány schválené) řešení. Požadavku THICOM vyšla vstříc tím, že přistoupila na restaurátorský transfer původních omítek a jejich zpětné osazení po dokončení statického zajištění.

Na obrázku je restaurátor Josef Červinka se spolupracovníky při zajišťování omítek před transferem.

12. Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 5. listopadu 2011)

Stav po transferu omítek a vybourání vyzdívek.

13. Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 4. ledna 2011)

Detail dokončené studně.

14. + 15. + 16. Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 12. července 2011)

Zpětné osazování originálních omítek po dokončení statického zajištění schodiště.

17. + 18 Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 30. srpna 2011)

Originální omítky po zpětném osazení.

Mimo jiné je bylo nutné vyrovnat do roviny, což se díky šikovnosti restaurátorů podařilo.

19. Vila Tugendhat – Schodiště do zahrady (foto 4. října 2011)

Pohled na schodiště po zpětném osazení původních omítek.

20. + 21. Vila Tugendhat - Vzorek kliky Walter Gropius (foto 28. června 2011)

Nedochované prvky se vyráběly jako kopie podle archivních fotografií a dobových výrobních katalogů, případně podle dochovaných otisků a dalších dokladů historického stavu.

V rámci předprojektové přípravy proběhl průzkum, v projektu byly navrženy detaily v měřítku 1:1.

Před zhotovením finálního výrobku se odsouhlasoval fyzický vzorek, u kterého se ověřoval nejen tvar, ale i materiál, povrchová úprava a barevnost.

Na obrázku vzorek dveřní kliky „Walter Gropius" předložený k odsouhlasení při kontrolním dni.

22. Vila Tugendhat – Zkouška barevnosti spárování keramických obkladů (foto 30. srpna 2011)

Při obnově se řešil nejen materiál, tvar, detaily (hrany), velikost, barevnost a povrch keramických obkladů navržených jako kopie nedochovaného původního stavu, ale i způsob a barevnost spárování.

Na obrázku je zachycen fyzický vzorek různých možností spárování v kuchyni.

23. Vila Tugendhat – Obnova xylolitové podlahy (foto 24. května 2011)

Na základě provedených sond projekt předpokládal, že podkladní vrstvu linolea tvořila betonová mazanina. Po stržení novodobých podlah se však ukázalo, že původně byla podkladní vrstva tvořena xylolitem (dřevěné piliny pojené tzv. sorelovým cementem). Tato technologie se obnovila.

Obrázek zachycuje provádění nových xylolitových podkladních vrstev v ložnici chlapců.

24. Vila Tugendhat – Obnova xylolitové podlahy (foto 31. května 2011)

Totéž co na předchozím obrázku v hlavním obytném prostoru.

25. Vila Tugendhat – Linoleum pokoj chlapců (foto 20. září 2011)

Pochozí vrstva je tvořena přírodním linoleem vyrobeným podle dochované receptury v barevnosti doložené katalogem z doby výstavby vily původním výrobcem (SRN) jako kopie originálu. Problém tvoří pokládka.

V současné době se linoleum na podklad lepí. Přilepení by však znamenalo při výměně linolea zničení nákladně obnoveného xylolitu, protože s linoleem se strhne i vrstva xylolitu. Lino se proto klade na sucho a jednotlivé pásy se k sobě svařují. Rizikem tohoto postupu jsou deformace lina způsobené velkým zatížením návštěvnickým provozem a tepelnou roztažností.

26. Vila Tugendhat – Linoleum (foto 30. června 2011)

Chování lina přilepeného na xylolit se ověřovalo odtrhovými zkouškami na vzorcích.