5. Agresivita na pažicí a podchycující konstrukce

1) Agresivní voda

Na betonové a železobetonové konstrukce mohou agresivně působit zejména škodlivé látky obsažené v podzemních vodách. Podzemní vody, obsahující látky, které negativně působí na kvalitu a životnost konstrukcí = agresivní vody.

Útočnost podzení vody může být:
vyluhovací - podle dočasné tvrdosti vyjádřené v mmol l^-1
kyselostní - stanovená na základě acidity podzemní vody - ukazatelem PH faktor
síranová - SO₄^2- (mg l^-1)
uhličitá - útočný CO₂ (mg l^-1)
hořečnatá - Mg²⁺ (mg l^-1).

Agresivně mohou působit rovněž např. sirovodík, amoniak, huminové kyseliny a další chemikálie organického i anorganického původu - druhotné produkty průmyslové a zemědělské výroby.

Agresivita se obvykle výrazněji neprojevuje v podzemní vodě přímo dotované říční vodou. Naopak některé typy agresivity mohou být přímo vázány na určitý typ skalní horniny - jako například síranová agresivita, která se často objevuje v břidlicích obsahujících pyrit (sirník železa) - v tomto ohledu je zvýšené potenciální nebezpečí síranové agresivity například v některých částech Prahy.

Útočnost podzemní vody se hodnotí na základě chemických rozborů a na základě hydrogeologických poměrů na staveništi - popis agresivity podzemní vody bývá součástí zprávy inženýrsko-geologického průzkumu staveniště.

Dosud platily pro určování stupně agresivity způsob ochrany normy     ČSN 731215, 731214 a 731216 a zároveň ČSN EN 206-1.   S účinností od 1.1.2004 byly normy ČSN 7312 14 16 zrušeny   a nahrazeny normou ČSN EN 206-1.

V tabulkách b, c, d, e je uvedeno rozdělení agresivity na konstrukce a navržená opatření podle ČSN 731214, 731215 a 731216.

V tab. f dle ČSN 731214 jsou uvedeny zásady pro používání primární, sekundární a kombinované ochrany konstrukce proti korozi.

(Primární ochrana se zde navrhuje volbou odolných hmot (složky betonové směsi, složení betonu druh výztuže, druh betonu a jeho třída, technologie výroby betonu), volbou geometrického tvaru konstrukcí a na základě výpočtu odolnosti konstrukčních dílů proti vzniku trhlin,

Pro sekundární ochranu se používají hmoty pro ochrannou úpravu povrchu a pro impregnaci betonu, hmoty pro ochranu betonu (nátěry, fólie, obklady, vyzdívky) a též hmoty pro ochranu výztuže (kovy, nátěry, fólie).

Některé zásady sekundární ochrany:

• nátěrové hmoty musí vytvářet chemicky odolnou nepropustnou vrstvu s dostatečnou přídržností k chráněnému povrchu o tloušťce 0,1 mm až 1,0 mm u běžných nátěrů a nad 1 mm a do 5 mm u silnovrstvých povlaků včetně bezespárých podlah.
• Fóliové povlaky musí vytvořit nepropustnou vrstvu o tloušťce větší než 0,2 mm.
• Kovové povlaky k ochraně ocelových konstrukčních a spojovacích prvků a betonářské výztuže musí vytvářet vrstvu o tloušťce 0,05 mm až 0,2 mm. Pro tyto účely se používá hliník nebo zinek (hliník + zinek). Ochranný účinek kovových povlaků může být zesílen nátěry nebo impregnací organickými látkami.)

V tabulce a je uvedeno rozdělení agresivity na konstrukce a navržená opatření podle platné normy ČSN EN 206-1

!! Na první pohled je zřejmé, že pohled obou skupin norem na agresivitu i protiopatření se značně liší.

Norma 206-1 ve vztahu ke klasifikaci prostředí "nevylučuje zvláštní zřetele na speciální podmínky v místě použití betonu ..." (viz 206-1, str 18).
Je to poměrně důležitá poznámka. S ohledem na skutečnost, že norma ČSN EN 206-1 je koncipována pouze na předpokládanou padesátiletou životnost konstrukce, nemusí se ochrana předepsaná touto normou vždy projevit jako dostačující. Projektant si vždy musí uvědomit, že on je odpovědný za návrh, zvážit životnost díla, zvážit, zda se jedná o proudící podzemní vodu, případně svůj konkrétní případ konzultovat s odborníky na danou problematiku !!!.

Ukončení platnosti norem ČSN 731214 - 731216 je v době vypracování tohoto textu dosud velmi krátkodobou záležitostí.
Proto zatím mohu pouze doporučit - důkladné zvážení všech faktorů před volbou některých méně náročných opatření dle ČSN EN 206-1 (jako například pro CO₂ agresivitu). (Osobně bych velmi doporučovala držet se vždy spíše přísnějších opatření, ať už dle 206-1 nebo dle ČSN 73124 - 16). Rovněž je možné, že v této oblasti bude rozvoj a novelizace norem ještě pokračovat.

Tab. f

Označení stupně agresivity podle ST SEV 2440-80 (ČSN 731215)	Charakteristický druh ochrany konstrukce proti korozi
la	Primární ochrana
ma	Kombinace primární a sekundární ochrany
ha	Primární a sekundární ochrana za použití hmot podle speciálního návrhu

Tab. a - přejato z tab. 2 - str. 21 normy a tab. F.1 str. 63 normy ČSN EN 206-1

2) Bludné proudy

Na železobetonové a ocelové konstrukce může také působit geoelektrická agresivita - tzv. "Bludné proudy".
Tento typ koroze obvykle působí v blízkosti stejnosměrných elektrických zařízení (- hromadná kolejová doprava, popř. některá výrobní zařízení) a jejich vliv se nejvýznačněji projevuje u inženýrských sítí (ocelová a žb potrubí) a liniových dopravních staveb (mostní konstrukce, hloubené tunely, ...)
Pole bludných proudů bývají zejména ve městě velmi silná.
Popis geoelektrické agresivity bývá součástí zprávy geoelektrického nebo korozního průzkumu staveniště - v případě, že se na staveništi provádí. Součástí zprávy bývají rovněž navržená opatření pro různý stupeň agresivity.

Obvykle se používají následující typy ochrany proti tomuto typu koroze:

1. Omezení vzniku bludných proudů jejich odváděním
2. Provedením pasivní (primární) ochrany betonu
3. Provedením aktivní (sekundární) ochrany
4. Konstrukční opatření - oddělení jednotlivých částí stavby z elektrického hlediska (dilatační spáry, případně v místě kontaktů dvou částí konstrukce využívat plastbeton nebo některou epoxidovou pryskyřici, popř. jiný materiál s dostatečnými rezistentními parametry)

Pro některé typy konstrukcí byly přímo vydány směrnice obsahující konkrétní typ ochrany pro konkrétní typ konstrukce a stupeň geoelektrické agresivity (např. Směrnice - Základní ochranná opatření pro omezení bludných proudů na mostní objekty pozemních komunikací, ...), neboť se zdaleka nejedná o okrajový problém.
Provedení geoelektrického korozního průzkumu a návrh potřebných opatření je obvykle záležitostí odborných specializovaných pracovišť.

!? Otázky

1. Jaká je v současné době v ČR platná norma pro posuzování vlivu agresivity podzemní vody na betonové konstrukce?
2. Jaké znáte způsoby ochrany železobetonových konstrukcí proti agresivitám podzemní vody?
3. Navrhněte způsob ochrany železobetonových pilot ve stojaté podzemní vodě v propustném prostředí (štěrky).
   Zjištěný obsah síranů v podzemní vodě je 400 mg SO₄^2-/ l .
4. Jaký způsob ochrany proti korozi navrhnete pro trvalou štětovou stěnu, sloužící jako přístavní zeď?
5. Jakým způsobem se proti korozi podzemní vody často ochraňují trvalé podzemní prefa stěny?
6. Co velmi často způsobuje vznik geoelektrické koroze (bludných proudů)?
7. U kterých konstrukcí se vliv geoelektické koroze sleduje nejvíce?

předchozí kapitola 4

následující kapitola 6

zpět na obsah