Stavební objekt je technickým systémem, skládajícím se z prvků jednotlivých systémů, tj. konstrukcí různého druhu. Tyto konstrukce mají různou funkci, nebo i více funkcí, a z vazeb - funkčních závislostí těchto konstrukcí. Různé druhy konstrukcí a jejich různé skladby posuzované z hlediska funkce, lze nazvat funkčními sestavami (zemní konstrukce, základy, nosné konstrukce, střešní plášť, obvodový plášť, výplně otvorů, vnitřní dělicí konstrukce, rozvody instalací, povrchové úpravy, kompletace, terénní úpravy aj. Výroba (provádění) funkčních sestav vyplývá z nutného a možného technologického postupu při stavění objektu. Objekt je stavěn po určitých vymezitelných částech, meziproduktech, které vznikají postupně. Tyto části nazýváme stupni rozestavěnosti, které se dělí na technologické etapy. Část objektového výrobního procesu, kterou vzniká stupeň rozestavěnosti, nazýváme procesem stupně rozestavěnosti, část procesu stupně rozestavěnosti, kterou vzniká technologická etapa, nazýváme etapovým procesem. Pro každý proces stupně rozestavěnosti a etapový proces lze stanovit jejich charakteristické znaky.
U objektů pozemního stavitelství rozeznáváme obvykle 4 procesy stupně rozestavěnosti:
I. spodní stavba, viz fotografie I
II. vrchní stavba včetně zastřešení, viz fotografie II
III. vnitřní práce, viz fotografie III
IV. dokončovací práce, viz fotografie IV
Charakteristika jednotlivých stupňů rozestavěnosti je patrná z přiložené fotodokumentace (obrázky 4.2-4.38).
Etapových procesů bývá obvykle v praxi užíváno 10, popř. 11, přičemž poslední nezahrnuje již vlastní stavění:
0. zemní práce + bourání,
1. základy,
2. spodní stavba,
3. vrchní stavba,
4. zastřešení,
5. provádění příček a rozvodů instalací,
6. provádění vnitřních omítek a podkladních vrstev podlah,
7. provádění podlah, kompletace povrchů a technologie,
8. kompletace rozvodů instalací a vnitřních prací
9. vnější úpravy,
10. kontrola kvality a přejímka.
Na obr. 4.1 jsou vyznačeny výrobní prostory pro jednotlivé etapové procesy u sourodého objektu pozemního stavitelství (bytového domu).
Jak je z výše uvedeného přehledu patrné, jsou etapové procesy 0-2 součástí I. procesu stupně rozestavěnosti, etapové procesy 3 a 4 patří do II. procesu stupně rozestavěnosti, 5.-6. etapový proces patří do III. procesu stupně rozestavěnosti a 7.-9. etapový proces do IV. stupně rozestavěnosti. Je třeba podotknout, že dělení objektového procesu na procesy stupně rozestavěnosti a etapové procesy není striktně závazné a může se lišit dle druhu objektu a dle zvyklostí uživatele v různých stavebních podnicích.
Pro nesourodé objekty je členění technologických etap závislé na druhu realizovaného objektu, např. pro stavění inženýrských sítí rozlišujeme obvykle pouze tyto technologické etapy:
0. zemní konstrukce a bourání,
3. hrubé konstrukce,
6. vlastní konstrukce,
9. dokončovací konstrukce,
10. kontrola kvality a přejímka.
U budov pozemního stavitelství je řídícím etapovým procesem vrchní stavba (popř. část spodní stavby a vrchní stavba). Rozhoduje o výrobní kapacitě objektového výrobního procesu. Jeho realizací vzniká výrobní prostor pro následující etapové a dílčí stavební procesy, jejich časy je vhodné tomuto procesu přizpůsobit.
| následující kapitola 4.2 |
zpět na obsah |