Funkce: obvykle DOČASNÁ
Použití:
Popis:
Jedná se o jedno z nejpoužívanějších propustných pažení. (Realita - viz obrázek 3.3.1, 3.3.1.A1)
Pažení tvoří :
Zápory: svislé, většinou ocelové válcované nosníky, nejčastěji profil I (obr. 3.3.1.A), popř. 2xI (viz obr. 3.3.1.B, obr. 3.3.1.C), 2xU, HBE,..., ve vzdálenosti dle statického výpočtu (obvykle cca do 2 m)
Pažiny: vodorovné, nejčastěji dřevěné prvky (fošny, prkna, hranoly), popřípadě použité pražce, válcované profily Union, výjimečně rovněž žb panely menších rozměrů (např. průřez 0,4 x 0,1 m, kde 0,1 m je tloušťka) se zkosenými rohy, sloužící jako přímý podklad pro izolaci budoucího objektu. Pažiny slouží k zapažení zeminy mezi 2 záporami, na které přenašejí tlak zeminy.
Postup provádění: Zápory mohou být beraněny do země nebo osazeny do předem vyvrtaného otvoru a pod úrovní dna výkopu zabetonovány.
Beraněné zápory:
Postup: Ocelový válcovaný profil je zaberaněn pomocí beranidla na požadovanou hloubku.
Výhody:
Nevýhody:
Vrtané zápory:
Postup:
Nejprve bývá vyvrtán vrt - obvykle Ø 0,6 m (pro dvojice ocelových profilů obvykle větší). Vrt lze provádět jako nezapažený (v soudržných zeminách bez vody), zapažený bentonitovou suspenzí nebo ocelovou výpažnicí, popř. částečně zapažený (např. nahoře nesoudržná vrstva, dále do hloubky soudržné zeminy bez vody). Do vrtu se po vyvrtání osadí výztužný ocelový profil (= zápora), případně dvojice profilů a vrt se v úrovni pode dnem výkopu zabetonuje pomocí betonovacích trub.
Výhody:
Nevýhody:
Výkopy podél záporové stěny a osazování pažin:
Výkop bývá po obvodě mezi dvěma záporami zapažen pomocí pažin. Pažiny se ručně vkládají za příruby zápor a vyklínovávají. Výkop před záporovou stěnou probíhá v maximálních hloubkových pasech 1,5 m (= maximální hloubka svislého nepaženého výkopu) za současného osazování pažin pro daný hloubkový pás. S osazováním pažin se končí v úrovni dna výkopu.
Kotvení záporových stěn:
Jsou dvě hlavní možnosti:
a) S převázkou - obrázky
3.3.1.D,
3.3.1.E,
3.3.1.F,
b) Bez převázky - skrz dva ocelové profily I nebo U - obrázky
3.3.1.G,
3.3.1.H .
a) Co je obvykle převázkou záporových stěn?
Převázku tvoří nejčastěji 2 válcované ocelové profily I nebo U. Případně ocelová larsena - zde je ale nevýhoda menšího průřezového modulu, a tím i ohybového momentu převázky.
Upozornění: při navrhování svarů ocelových konstrukcí je vždy nutno brát v úvahu základní zásady pro navrhování svarů (například minimální a maximální tloušťku svaru při určité tloušťce svařovaného ocelového prvku, ...)
Statický výpočet
Při návrhu se posuzují jednotlivé prvky:
Podklady pro výpočet
Některé základní údaje
1) Zápory:
v případě vrtaných zápor se obvykle nepočítá se spolupůsobením betonu ve spodní obetonované části. (V zásadě by ovšem v případě použití dostatečného počtu ocelových trnů přivařených k záporám pro zajištění spřažení nebyla možnost spolupůsobení pravděpodobně vyloučena)
Zápory je nutno posuzovat na všechny zatěžovací stavy, s tím, že zápora musí vyhovět i pro výkopy po jednotlivé pracovní úrovně pro vrtání kotev - pozor: kotvy v dané úrovni ještě v danou chvíli nejsou !
Upozornění: pokud v případě vrtaných zápor osová vzdálenost mezi záporami nepřekročí 3 Ø vrtu - obvykle se záporová stěna uvažuje jako spojitá.
V případě beraněných zápor bývá tato vzdálenost obvykle překročena - dodavatel GEO4 doporučuje snížení pasivního tlaku pod úrovní terénu. Zemní tlak pode dnem na výkopu se přenásobí redukčním koeficientem k.
Tab. Základní veličiny některých vybraných válcovaných profilů
(dle Statických tabulek TP51)
V případě výběru jiných válcovaných profilů - viz Statické tabulky
Pozor - vždy je vhodné zjistit současně vyráběný sortiment a výrobní délky
2) Dřevěné pažiny:
Obvykle se navrhují jako prostý nosník zatížený příslušnou pořadnicí zemního tlaku jakožto rovnoměrným zatížením. Proto se obvykle navrhují v horní části pažení, kde je zemní tlak nižší, slabší profily a ve spodní části silnější.
3) Převázka:
Může fungovat jako spojitý nosník nebo jako prostý nosník, případně jako konzola. Podepření je v místě kotev, zatížení v místě zápor.
Některé typy strojů:
Pro vrtané zápory se používají velké vrtné soupravy - stejné jako pro vrtání vrtů pro piloty - obvykle o celkové délce stroje až 10 m. Existují samozřejmě i menší stroje, ty však mohou mít jen některé firmy. Tyto stroje navíc mívají menší výkon a větší potíže se zvětralými poloskalními horninami. Při provádění zápor je nutno brát rozměry prováděcích strojů v úvahu !
!? Otázky
předchozí kapitola 3.2.4 |
následující kapitola 3.3.2 |
zpět na obsah |