jednou z jejich hlavních funkcí je - kromě jiného - zabránit přítoku vody do výkopu. Obvykle mívají uzavřený tvar a - pokud to lze - bývají zavázána do nepropustného podloží.
Funkce: trvalá, dočasná - ne příliš často používaná záležitost
Popis:
Jedná se o pilotové stěny s vzájemnou osovou vzdáleností dvou sousedních pilot menší než je průměr piloty.
Provádění:
Postup provádění bývá: pilota č.1, pilota č. 3, pilota č.2, viz obr. 3.2.3.A
Zapažené většinou bývají jen sudé piloty (případně musí být tvar armokoše sudé piloty upraven tak, aby nezasahoval do vrtu sousední piloty - viz obr. 3.2.3.C .
Nejprve bývá vyvrtán vrt - obvykle průměr 0,6-1,2 mm. Vrt lze provádět pouze jako zapažený ocelovou výpažnicí. Do vrtu se po vyvrtání osadí výztuž v podobě armokoše - viz obr. obr. 3.2.3.B a pilota se pomocí betonovacích trub zabetonuje.
(Některé typy strojů - obdobně jako v kap. 3.3.2)
Použitá mechanizace - "těžká" - viz TEXT T1, TEXT T1a
Pracovní plošina dle obr. 3.2.1.S1, S2
Ochrana trvalých konstrukcí:
Ochrana trvalých monolitických podzemních stěn proti působení agresivní podzemní vody se zajišťuje, pokud to postačuje, složením betonové směsi a popř. zvýšeným krytím výztuže.
V případě, že tento způsob ochrany je nepostačující, doporučuji použít jiný druh pažení (např. žb panely, případně štětové stěny - opatřené sekundární ochrannou vrstvou).
!? Otázky
předchozí kapitola 3.2.2 |
následující kapitola 3.2.4 |
zpět na obsah |