2. Základní údaje

2.1 Druhy výkopů a jejich definice

Rýha: vykopávka o maximální šířce 2 m, maximální hloubce 16 m, kde délka = maximální rozměr, viz obrázek
Šachta: vykopávka o maximální půdorysné ploše 36 m², hloubka = maximální rozměr, viz obrázek
Stavební jáma: hloubený výkop, který není šachtou, o šířce větší než 2 m a hodnotě poměru délky ku šířce dna < 6, viz obrázek
Zářez: hloubený výkop, který není šachtou a jehož šířka > 2 m, poměr délky k šířce dna 6, viz obrázek

2.2 Co je třeba znát, než začneme navrhovat způsob zajištění výkopu ?

1. Výškové i půdorysné rozměry objektu, pro který výkop navrhujeme - obr. 1
2. Geologické poměry - (viz základní charakteristiky zemin 2.2.a) - obr. 2
3. Hydrologické poměry - minimálně úroveň HPV a agresivitu podzemní vody pro trvalé pažící konstrukce - (viz kapitola Agresivita na pažení) - obr. 3
4. V blízkosti elektrifikovaných dopravních tras,... atd - velikost geoelektrické agresivity - pro trvalé pažící konstrukce - (viz kapitola Agresivita na pažení) - obr. 4
5. Stav stávajících objektů v blízkosti výkopů (pasportizace před začátkem prací) - obr. 5
6. Vzdálenost stávajících budov a komunikací od výkopu. Úroveň základové spáry sousedních objektů, způsob založení a počet podlaží - obr. 6
7. Inženýrské sítě v blízkosti výkopu - obr. 7

2.2a Základní charakteristiky zemin

Charakteristiky zemin lze obvykle získat ze zprávy inženýrskogeologického průzkumu. Směrné normové charakteristiky je možno nalézt v normě ČSN 731001 - viz následující tabulky

Tab. 1a Směrné normové charakteristiky štěrkových zemin dle ČSN 731001

Tab. 1b Rozdělení štěrkovitých zemin do tříd

Tab. 2a Směrné normové charakteristiky písčitých zemin

Tab. 2b Rozdělení písčitých zemin do tříd

Tab. 3a Směrné normové charakteristiky soudržných zemin

Tab. 3b Rozdělení písčitých zemin do tříd

2.3 Kde nemusíme pažit ani svahovat ?

Za určitých podmínek můžeme navrhnout výkop se svislými stěnami nepažený. (Záleží to na hloubce výkopu a na hydrogeologických podmínkách.) Viz obr. 8

Pro větší hloubky je nutno provést svahovaný nebo pažený výkop.

2.4 Kdy pažit a kdy svahovat ?

Pažení (s výjimkou roubených) je obvykle finančně i časově náročná záležitost, PROTO:
Budeme pažit jen tam, kde je to nutné, tzn. např.:

1. v blízkosti stávajících objektů - obr. 9
2. v blízkosti stávajících inženýrských sítí - obr. 10
3. v blízkosti stávajících komunikací - obr. 11
4. rýha v silnici, či chodníku - obr. 12
5. kde je hladina podzemní vody nad úrovní dna výkopu a nelze ji snížit čerpáním - obr. 13
6. mezi dvěma novými objekty
7. kde to vyžaduje malá plocha staveniště nebo kde je nutno stabilizovat sousední pozemky - obr. 14

2.5 Bezpečné sklony svahů

Svahujeme všude, kde to lze bez ohrožení bezpečnosti objektů, strojů a osob.
CO nás ovlivňuje při návrhu sklonu svahu:

1. skutečnost, zda se jedná o výkop trvalý či provizorní
2. geologické podmínky na staveništi
3. úroveň hladiny podzemní vody
4. hloubka výkopu
5. místní podmínky
6. u trvalých výkopů - způsob úpravy trvalého terénu

V následujících tabulkách je sklon svahu často udán v rozmezí.

Dobré zásady:

• S rostoucí hloubkou výkopu - navrhovat raději bezpečnější sklon !
• V případě návrhu odvážnějších sklonů - vždy vhodné konzultovat sklony s geologem !
• Pozor na břidlice - a sklon jejich vrstev !
• Některé zeminy (např. spraše) udrží při počasí beze srážek velmi strmý sklon, ale po dešti nebo jiném přítoku vody (prasklé vodovodní potrubí) rychle povolují

Zásady dle ČSN 733050/1980:
a) Při výkopu hlubším než 6m je nutno stabilitu svahu při daném sklonu posoudit statickým výpočtem.
b) Sklon svahu výkopu pro danou hloubku a zeminu je vhodné konzultovat s geologem, zejména ve skalních horninách. Orientačně se lze řídit hodnotami, které doporučuje norma ČSN 733050/1986

Tab. 2  Přibližné sklony šikmých svahů v dočasných výkopech
Platí pro hloubku do 3 m výkopu při zákazu provozu strojů a zařízení v blízkosti výkopů, viz obr. 15

Při výkopu hlubším než 5 m nebo v úrovni, kde se střídají dvě horniny s velmi odlišnými vlastnostmi, navrhujeme sklon svahu ve spodní části menší, nebo svah rozdělíme lavičkami. Šířka lavičky bývá většinou větší nebo rovná 0,5 m - viz obr. 16

Trvalé sklony svahů výkopů do hloubky 6 m se navrhují obvykle s těmito hodnotami:

Při hloubce výkopu do 2 m Při hloubce výkopu větší než 2 m a do 4 m    Při hloubce výkopu větší něž 4 m a do 6 m

1 : 1,5 1 : 1,75 1 : 2

Sklon trvalého svahu se navrhuje v souladu s jeho konečnou úpravou.

Ochrana svahu může být prováděna:

• pomocí: trávy, rostlin, keřů nebo stromů
• stříkaným betonu
• obkladem betonovými tvárnicemi
• železobetonovými konstrukcemi a kotvami
• hřebíkováním
• drenážními štěrkovými žebry
• přitížením spodní části a odlehčením v horní části svahu

!? Otázky

1. Jak lze zjistit hydrogeologické poměry na staveništi?
2. Lze ve skalní hornině (např. v žule) provést výkop hluboký 2 m, do kterého budou vstupovat lidé, jako nepažený, se svislými stěnami?
3. Které zeminy mívají obvykle větší úhel vnitřního tření - soudržné nebo nesoudržné?
4. Jaká je minimální hloubka výkopu, jehož sklon již musí být posouzen statickým výpočtem?
5. Jaký sklon svahu provizorního výkopu navrhujete pro svahovaný výkop stavební jámy hluboký 4m, prováděný v ulehlém písku?
6. Co to je pasportizace?
7. Vyskytují se na území Prahy břidlice?
8. Jakým způsobem lze zjistit existenci a polohu stávajících inženýrských sítí na staveništi?

předchozí kapitola 1

následující kapitola 3

zpět na obsah